Vdova.

Emanuel z Čenkova

Ze zvyku denně chodí v alej stmělou(J5f) jež vede k lesům lánem luk a niv(J5m) Tam nejprv líbával ji uzardělou(J5f) jí tiskl ruku šeptal řečí vřelou(J5f) nebožtík manžel když byl živ(J4m) A jak se slunce v purpur žhavý ztratí(J5f) obrací k městu drobné kročeje(J5m) den ke dnu dřív vždyť dny se kvapně krátí(J5f) se stromů listí brzo větry schvátí(J5f) a cestu skryjou závěje(J4m) Pak časem zapomene ve dnů letu(J5f) na smutnou alej středem luk a niv(J5m) Bezdětna rovna rozvitému květu(J5f) zatouží po novém zas lásky vznětu(J5f) jak tenkráte když on byl živ(J4m)

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

83. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. Květ a plod. (Jaroslav Vrchlický)
  3. XXXI. Krásný obraz manželů dvou svorných! (Jan Neruda)
  4. Jarní vzpomínka. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. MÁME SE RÁDI. (Herma Pilbauerová)
  6. Poslední květy. (Augustin Eugen Mužík)
  7. Pozdrav Praze. (Herma Pilbauerová)
  8. Jarní motiv. (Beneš Grünwald)
  9. XII. Buď zdrávo! (František Táborský)
  10. Přišla ke mně za noci... (Adolf Heyduk)