LITEVSKÁ PÍSEŇ.

Julius Zeyer

LITEVSKÁ PÍSEŇ.
Stojí lípa, pod ní pramen jasnou šíří zář, dcery slunce na úsvitě myjou si tam tvář. Přišla dívka smutná, sirá, k vodě usedla, žalujíc své krásné oči k stromu pozvedla. Lípo milá, sluncem jasná, kéž tvůj tmavý kmen v otce mého promění se, jenž spí věčný sen. Lípo milá s hvězdným květem, větve zelené kéž se mění v bílé ruce matky milené. 85 Lípo milá, pak by snivý šelest listů tvých proměnil se v šepotání slov, ach, nejsladších. (Památník, vydaný ve prospěch nadace Ad. Heyduka 1887.)
86
Básně v knize Nové básně (in Spisy Julia Zeyera, svazek 33):
  1. NA SINAJI.
  2. KAM, PANE, KRÁČÍŠ?
  3. PES.
  4. JEŘABINA.
  5. ROMANCE.
  6. ROMANCE.
  7. PAN RONAN A KORRIGAN.
  8. V STARÉ LITVĚ.
  9. LITEVSKÁ BALLADA.
  10. JURATA.
  11. DÍVČÍ ŽALOST.
  12. LITEVSKÁ PÍSEŇ.
  13. JINÁ LITEVSKÁ PÍSEŇ.
  14. JARO.
  15. ČERVÁNKY.
  16. NAD OMŠENOU STŘECHOU.
  17. U HLUBOKÉ ŘEKY.
  18. 1628.
  19. PÍSEŇ.
  20. Z JARA.
  21. SMUTNO JE MI...
  22. MLÁDÍ, MOJE MLÁDÍ.
  23. JAKO POZDNÍ CHŮDCE.
  24. HORO, HORO VYSOKÁ.
  25. POD PORTÁLEM ŠEDÉ KATEDRÁLY.
  26. VÍM O BÁJNÉM LESE.
  27. Ó, CHTĚL BYCH...
  28. ODŘÍKÁNÍ.
  29. ROMANCE O OTROKU CHALIFA HASSANA.
  30. OSUD.
  31. PERLA.
  32. V ZADUMÁNÍ.