Klid.

Julius Zeyer

Klid.
Já, který smuten kráčím životem bez vášně, kliden, starou volám báj si v mysl o jezeře hlubokém, jež dvě jímalo výspy. Blahý ráj na jedné kvet’, a život čarným snem v tom ráji byl a smrt tam nebyla. Přec v srdci blažených bol těžký vřel, neb tíha klidu tak je znavila, že k břehům druhé výspy plavali, kde smrti dům se prostřed bouři tměl... Tak já též zírám s touhou do dálí, po vzruchu vášně volám, vzruchu sil. Kéž na duši mou bouř se přivalí, bych v smrti spásu vidět nemusil! 115
Básně v knize Poezie:
  1. RAMONDO LULLO.
  2. BLANKA.
  3. ZPĚV O POMSTĚ ZA IGORA.
  4. Proroctví.
  5. Země.
  6. Klid.
  7. Musám.
  8. Bílému domu v staré zahradě.
  9. Norny.
  10. Korotev.
  11. Borovice.
  12. Sen o zimní noci.
  13. Apokalyptická vidina.
  14. Kořící se Slavii.
  15. Kaditelnice.
  16. Spravedlnost.
  17. Srdce Pikangovo.
  18. Potlesk.
  19. Sigyn a Loki.
  20. Legenda o Donatellovi.
  21. Helena.
  22. Buddha před zrozením.
  23. Kadydža a zjev.
  24. Norská ballada.
  25. Co slza zmůže.
  26. Blázen.