Po dlouhé věky úpěl Israël(J5m)
v poddanství krutém zpupných Faraonů(J5f)
prsoma bídy dítky napájel(J5m)
a mozolil se v žalných nářků stonu(J5f)
Již téměř zoufal že mu spásy není(J5f)
a že v tom stavu musí zahynout(J5m)
an v tom uzavřel věčný božstva soud(J5m)
by konečné mu vzešlo vykoupení(J5f)
Muž uvědomělý se objevil(J5m)
pojednou v jeho lůně ujařmeném(J5f)
jenž kruté jeho trýzni ulevil(J5m)
pozvednuv hlasu svého jeho jmenem(J5f)
a dokázav mu čím v pradávnu býval(J5f)
a čím by měl a mohl zase být(J5m)
jen kdyby ze sna chtěl se probudit(J5m)
a jasným okem v bludný svět se díval(J5f)
Po čtyřicet jej roků pouští vodil(J5f)
a jako zlato v plamenu tam tříbil(J5f)
než otužený v zem jej doprovodil(J5f)
již v odměnu mu jmenem Boha slíbil(J5f)
A ukázav mu kraj ten čarokrásný(J5f)
to sídlo míru slávy volnosti(J5m)
sám odebral se v lůno věčnosti(J5m)
národa svého pozdraviv den spasný(J5f)
Tys dosud zde náš vůdce milený(J5m)
ač stejným lósem také Tobě přáno(J5f)
zřít jitřenku našeho spasení(J5m)
jež Tebou z temna hrobu vyvoláno(J5f)
Tys dosud zde a vstoupíš bohdá s námi(J5f)
v tu budoucnosti zaslíbenou zem(J5m)
kdež nové žití zkvete Slávům všem(J5m)
až Šalomounské počnou stavět chrámy(J5f)