Po válce r. 1866.

Emanuel Züngel

Po válce r. 1866.
Dopadla krůpěj šlechetné té krve, již prolít měli naši synové; my pevně stáli nyní jako prvé a vzdech jen rušil ticho hrobové. My bojovali, jak na Čechy sluší, již pamětni jsou dědův rekovných; my byli Tvými, králi, s tělem, s duší, stojíce v řadách chrabrých vojů Tvých. Leč Štěstěna se od nás odvrátila! Jeť prohráno, co vládou hájeno; nás cizí ruka z pouta vyvětila, jež s nechutí jen bylo snášeno. Teď starý blud se v starou pravdu mění, „že sílu hledat třeba v sobě jen“ – a celý národ volá v zanícení: Kéž z toho jha jsem na vždy vybaven! [162] My nechcem déle cizí barvy nésti; my nechcem hříčkou Teutonie být; my v půdě vlastní chceme růst a kvésti, pod střechou otcův dítkám svým jen žít. My marně zem jsme krví nerosili, nebojovali proti vůli své – nás osud dějin sám pošinul k cíli, a přes náš hrob jen nazpět jíti lze! Ten dobrý duch, jenž řídí světa děje, nadarmo naší krvi nežehnal; teď nové osení se na nás směje a z krajů českých prchá starý žal. My s bolestí jsme dítky oplakali, jež padly pro věc Čechům pracizí; my v svatou otcův zem je zakopali co žertvu za to, klam že vymizí. Duch dějin káže: Vzdej se starých bludů, Austrie mocnať jenom v dítkách svých; spoř sobě již i jim marného trudu vzdajíc se svazků věkem zetlelých. Uvolni pouta, jež nás posud tlačí, učiň, by obdivil se tobě svět; nechť ku předu jen noha tvá teď kráčí – neb přes náš hrob jen možno jíti zpět! 163
Básně v knize Básně:
  1. Mladý básník.
  2. Mé Muse.
  3. Neznámé.
  4. Nejkrasší kvítí.
  5. Má milá.
  6. Maryšce.
  7. Triolet.
  8. Jak já bych miloval.
  9. Bázliví milenci.
  10. Ta láska!
  11. U jezera.
  12. Květy.
  13. Křížek po matince.
  14. Divoká poesie.
  15. Květ na drátu.
  16. Pomněnky.
  17. Znělky.
  18. Mým přátelům.
  19. Sny a skutečnost.
  20. Oblak.
  21. Chudobky.
  22. Našim horám.
  23. Rodinná kronika.
  24. Vznešená idea.
  25. Chudí duchem
  26. Mému národu.
  27. Veliký učenec.
  28. Můj sen
  29. Našemu lidu.
  30. České omladině.
  31. Celému světu.
  32. Zlatá Praha.
  33. Panstvu.
  34. Boj titanů.
  35. Smrt genia.
  36. Hadrnice.
  37. Zametač.
  38. Dělnická.
  39. Proslov k slavnosti 300leté památky zrozenin Shakespearových.
  40. Proslov k slavnosti Dante-ově v „Umělecké Besedě.“
  41. Proslov k památce Tylově dne 3. února 1886.
  42. Proslov k slavnosti svatojanské l. P. 1868
  43. Heřman Přerhof.
  44. Mánům Fügnerovým.
  45. Na oslavu 70. zrozenin otce Purkyně.
  46. Ke dni 14.června 1868.
  47. Vitali na uvítanou.
  48. Sokolu.
  49. Ke dni 28. září 1867.
  50. Velký pátek.
  51. Jaro.
  52. Bílá sobota.
  53. Ke dni 29. srpna 1867.
  54. Po válce r. 1866.
  55. Na prahu prvního desítiletí.
  56. Staré žaly – nové stesky.
  57. „Bděte a modlete se!”
  58. Koruna sv.Václava.
  59. Dvě povídačky.
  60. Od Balkánu.
  61. Z kraje bídy.
  62. Co tam vystavíme?
  63. Z Kostnice.
  64. Tam na východě.
  65. Memento mori!
  66. O lásce k vlasti.
  67. Zlý démon.
  68. Fueramus Austria quondam!
  69. Čert Němcem.
  70. Divoké znělky.
  71. Moldánky.