Poplakat si srdce může,
Marie Čacká
Básně v knize Písně:
- Vesele skřivánek
- Naše česká země milá
- Kdybych byla slavíčkem,
- Nad Prahou se snésti
- Dívky naše české,
- Pořád jen o vlasti
- Ráda vídám růži,
- Nejsměšnější z jara dítek
- „Poleť semnou,“ šeptal růži
- Já jsem také smutných
- Posmívejte vy se
- Rozličně se dary Boží,
- Měsíčku, měsíčku,
- Holoubátko moje,
- Když tě motýl celuje,
- JISTÉMU BÁSNÍKU.
- Smějete se židům
- Nad ty vaše plesy liché
- Divotvorné koření
- Ty urážek vašich střely
- Jak se ty hvězdičky
- KŘÍŽ V LESE.
- K Pánu Bohu.
- ANDĚL PÁNĚ.
- SVATÝ JAN POD SKALOU.
- Jak mne to táhne tam,
- LUDMILE TICHÉ.
- ZDEŇCE A MILADĚ, sestrám rozeným Němečkovým.
- HONORATĚ.
- Úzkostí má duše trne
- Poplakat si srdce může,
- 1. Ráno za chlaďounké rosy
- 2. Přes ten potok široký
- 3. Viděla ho z daleka
- 4. Ta má malá chaloupka
- Slunce hřeje, květe kvítí,
- Bude svatba, bude,
- Jablíčka už dozrávají,
- Když jsi, drahá Andulinko,
- Za našimi humny
- Rychtářovic synek
- 1. O, jak blaze tobě,
- 2. O, vy ústka sladká,
- 3. Až rozkvete lípa,
- 4. Spi, děťátko, sklop očinky,
- 5. Pojď, synáčku, klekni pěkně
- 6. Očka drahá, jděte spat,
- Zeptá-li se vás kdo, dítky,
- Plakala jsem s dětmi
- Z poupěte hle zavřeného
- Usnula jsem u kolébky
- Chvíle té se nejvíc lekám
- (DNE 13. PROSINCE 1855.)
- 1. Bolet musí srdce v těle,
- 2. Když to naše milé Labe
- 3. V blaženého Arnošta den
- 4. Vy posvátné pozůstatky
- 5. Zpustnul hrad a z hrdé báně