NA ÚTĚKU.*)

Svatopluk Čech

NA ÚTĚKU.*)
Koní dvé klusá soumrakem buků, měkký mech tlumí podkovy ruch; chví se dvé srdcí v úzkostném tluku a přece plno blažených tuch. Nadarmo přísné pohledy bděly – přes hlubou propast předsudků všech přenesl děvu skok jeden smělý na tajné lásky zakletý břeh. S miláčkem ráda zříká se všeho, opouští zámku rodného lesk – Chudobu raděj po boku jeho, nežli tam věčný v nádheře stesk! Rychle jen dále ve družném honě! – Hle, co tam stranou? Jaký to zvuk? V leknutí ruka zaráží koně, v úzkosti srdce tají se tluk... ——— *) Ve „Květech“, 1884, pod chiffrou J. D. [243] Nic! – Jenom srna v poskoku hbitém – slyšet jen háje lahodný dech. Dále, jen dále pod lásky štítem na věrné družby bezpečný břeh! 244