Pěnici.

Jan Červenka

Pěnici.
Proč odlétáš? Rád zpěv tvůj slyším, když schýlen v kapradí a vřes svých myšlének dav šumný ztiším. Mně zdá se rájem býti les a modré nebe stokrát bližším. [25] Proč prcháš? Zůstaň! Zpěvem tvým vše okřívá, jak dechem jara, a v srdce touha stoupá s ním. Jak hájem stín a vzduchem pára, tak láska táhne srdcem mým. Když vodíš mladé kol mé hlavy, já chvěju se tak sladkým snem, jak pásek jejich popelavý na hrdle jemným prozpěvem – ba sotva dýchám v lemu trávy! Proč odlétáš?... Ó vrať se zpět! Strom touží k tobě haluzemi a matnou vůní mroucí květ. Když u mne dlíš, tak blaze je mi, jak měl bych s tebou dát se v let! 26