Hrozen vína.

Hrozen vína.
Dnes je tak krásně, slunce klidně svítí a chladný větřík kvapem táhne k jihu. Jak vězňů davy z města vše se řítí, nuž sestup aspoň, vezmi svoji knihu, nad stolem shrben, nač si trávit žití! [55] Tak řekl jsem své duši, plné bolů. Nad mojí hlavou spěl jak na dostihu list za listem a já sestoupil dolů, sad celý okem přehlížeje v mihu! V tom zdálo se mi, v houšť kde stezka bočí, že v révoví se modrý hrozen tají a kol dvou velkých zrn se svlačec točí; I kvapil jsem, bych sňal je, k houští kraji, pln podivení, že tak brzy zrají... A zatím v listech smály se tvé oči! 56