Stranou!

Jan Červenka

Stranou!
Moje paní, moje paní, tak Vás vidím zase jednou a mé rty se při tom chvějí a mé rty i líce blednou. 23 Chtěl bych na Vás promluviti, chtěl bych slyšet hlas Váš sladký, ale rty nemají slova a cos v prsou velí: Zpátky! Chtěl bych vědět, zda-li Vaše vzpomínky kdy o mne vědí, ale jdu raději stranou ze strachu před odpovědí! 24