S Bohem!

Jan Červenka

S Bohem!
Moje paní, moje paní, tak již přec je pravda tedy, že Vás, moje paní krásná, vidím dnes již naposledy! 25 Naposledy, naposledy! Moje paní, tušíte-li, jakou propastí nás oba jediné to slovo dělí? Tušíte-li, jak se náhle šíří mezi námi dvěma moře bezedné i temné, moře, které konce nemá? Ano, ano! Sotva jsem zvedl k Vám svůj pohled smělý, na věky Vás opustiti, paní moje, osud velí. Na vždy, na vždy! Sotva že jsem spatřil nebe svého štěstí, jako bleskem byl jsem sražen k zemi touto náhlou zvěstí. [26] A než se zas v tyto vlídné, smutné kraje podzim vrátí, jiný, moje paní sladká, svojí snad Vás bude zváti. Uchvátí Vás v lokty svoje, líčko Vaše temně vzhoří a mé rty Vám naposledy „S Bohem!“ ještě zahovoří. S Bohem!... Však co pohřbeno je v tomto jednom krátkém slově, nevyváží, paní moje, ani popel na hřbitově. 27
Básně v knize Písně Závišovy:
  1. Píseň úvodní.
  2. Včera a dnes.
  3. Jediný pohled.
  4. Resurrectio.
  5. Ničím a – vším.
  6. Stranou!
  7. S Bohem!
  8. Zda si někdy vzpomínáte?
  9. Ze Sychrova.
  10. Druhé psaní.
  11. Vy jste psala!
  12. Konec!
  13. Ztraceno!
  14. Rád nyní věřím!
  15. Za mrtvým.
  16. Život.
  17. Zápas.
  18. Věř, doufej, trp!
  19. S jarem.
  20. Jen trochu lásky!
  21. Za tichých nocí.
  22. Hlas v duši.
  23. Les u paseky.
  24. S úsměvem.
  25. Dnes jsem ji viděl!
  26. Kdybyste chtěla!
  27. Pro Vás!
  28. Bez Vás!
  29. Což je to hřích?
  30. Vy a já.
  31. Rozhodnuto!
  32. Jako hvězda!
  33. Z ulice.
  34. Churavím.
  35. Píseň konečná.