Z ulice.

Z ulice.
Jdu ulicí, kde jsem denně, má paní, vídal Vás, a srdce mi hlasitě bije a v duši se dere mráz. 90 A jako v těch sladkých časech zde všady známé zřím, ty domy i stromy i lidi, jen Vás nikde nevidím. Hle, nahoře tam ta okna, oh, jak jsem rád je měl! Já v slunci i dešti sem chodil. A pod těmi okny dole jsem blouznil o štěstí, – teď, nahoru jak se tak dívám, div nepláči bolestí! 91