NENÁVISTI.

NENÁVISTI.
O nenávisti, chudá píseň moje před tvojí velkostí dnes padá v prach. Ty věčně mladá, věčně chtivá boje, před kterou z dálí hrůza jde a strach: Ať ocelem, či pérem z brku vládneš, vždy bez milosti v před jdeš v hněvu svém a kam jen s hrubou střelbou svojí vpadneš, vše lká a mře a lehá popelem. – – – Ó paní vznešená! Ó jak jste k smíchu, když slinou hany třísníte svůj vděk, kdy sama zříte pukat’ svoji pýchu, jak bublinu ze skvoucích mydlinek! [32] Ó jak jste směšnou, – házíte-li bláto na stupně trůnu palmou pokryté, když zneuctiti chtějíc, co je svato, svou prodajnosť v šat studu halíte; Když vztek váš plány pokoření spřádá a celý svět již zvete k pospasu, – jak žába, jež by zhltila vše ráda a před hlemýžděm strne v úžasu. 33