LETNÍ VEČER.

Karel Červinka

LETNÍ VEČER.
Po žhavém dnu dnes usínala zem’, ve světlou zeleň moruší a fíků noc zlehka vešla, v tichu tesklivém do zahrad lehla v stínu čilimníků. Hvězd světlo vzplálo, nebe ztemnělé jak špendlíky jím bylo propícháno – ó, osvěžení jakés veselé vzduch rozjasnilo, vůní promícháno... A na ni, bíloubílou, vzpomněl jsem si náhle, vzpomínka na ni v duši se mi vrací z dnů parna, nudy a z dnů trávy zprahlé. Já viděl jsem ji kdesi v restauraci s báječnou nožkou, nekonečně malou, se spodničkou spod sukní povyvstalou. 34