DNES V ŘÍJNU.

Karel Červinka

DNES V ŘÍJNU.
Dnes v říjnu, kdy už listí padá na zarosenou mroucí zem, ty, jež mě měla’s kdysi ráda, dnes v říjnu vstala’s v snění mém. A šaty měla’s bílé zcela tak oděna,oděna jak andělé, jak na mne jsi se zahleděla, tvé oči plály vesele. Já na tvé dlouhé prsty bílé, jsem jediný vtisk’ polibek, když v moje okno zasmušilé se záblesk slunce se střech smek’. Proč zmizela’s, a proč mě jala zas marná touha po tobě? – V mém snění jsi se usmívala, – jak pomněnky květ na hrobě... 61