Z ULICE

František Šimeček

Z ULICE
Tou rukou plnou mozolů si kapky setřel potu, pak změřil zrakem v ulici šviháků pestrou směsici a zaklel svoji psotu. A myslil: „Kdybych bleskům vlád’, vy hoši zahálčiví, – aj, pouta, srdce kamenné bych drtil, jako ramene teď silou sekám dříví.“ (1869)
23