PŘI PITCE

František Šimeček

PŘI PITCE
Hej, sklepníku, sem s korbelem – a ať se hodně pění, chci píti jen tak pro kuráž, když žízeň více není. Chci píti, abych opojil to bídné srdce trochu a zhasil v ňadrech plameny. – Napij se taky, hochu! A vypij plnou sklenici a vypij ještě jednu, má žena všecko zaplatí, máť plnou na dno bednu. Má žena – dáma v hedvábí, má místo srdce zlato – mne prodali ji za muže a já teď piju na to. 24 A piju třeba celou noc a dva dny ještě k tomu, mou ženu baví důstojník – nač chodil bych pak domů? (1869)
25