Sněženkám.
Když v jara prvním usmívání
sníh slzou splývá s horských strání,
když v zlatý květ se halí jíva
a z každé stružky vlna zpívá
a z každé rokle vodopád –
sněženky bílé, v lesní stráni
váš zjev tak vždycky vídám rád!
Vám první včelka v sladkém smíchu
své nožky vtiskne do kalichu,
k vám v trávník první motýl bílý
svá sněžná křídla s výše schýlí
a začne víno rosy ssát –
sněženky bílé, v lesním tichu
váš zjev tak vždycky vídám rád!
Nad vámi v teplém slunka plání
hned ptáče dá se do zpívání,
vás první z kvítků za okrasu
si dívka vetkne do svých vlasů,
a zdráhá se pak hochu dát –
sněženky bílé, v její skráni –
ó, tam vás mívám nejvíc rád!
22