Jednou v témdnu.

Alois Škampa

Jednou v témdnu.
Byla krásna jako slunce v máji, bez sokyně v našem kraji celém! Každý svátek vídal jsem ji v háji ruku v ruce s mladým učitelem. Zde vždy ráno setkali se krátce, na chlum ze vsi přikvapivše zdola; jindy v témdnu bránila jim práce – ji chtěl krb, a jej si vzala škola! Tehdy ona v rodném statku dlela, a on zatím v žáků svojich čela vléval ducha a se knihou mučil... Leč kdy svátek volným zval ho ptákem – z učitele stal se opět žákem, a svou růži milovat se učil! 53