Pijanovo dědictví.

Alois Vojtěch Šmilovský

Pijanovo dědictví. Baláda.
I. I.
 Za dávných, šerých časů žil kdes v Čechách vzácný pán, jenž po svých předcích hrad zdědil i mnohý země lán; kdo znal ho, každý miloval ty vážné šediny: onť často v mládí bojoval pro čest své otčiny. Byl rodu svého poslední, nemaje synů, dcer, a trávil smutně den ke dni svůj žití podvečer; však jednu radost přece měl: měl rád zpěněnou číš, při medovině zapomněl na všechnu stáří tíž. Tu jednou v hradě při stolu jest seděl sám a sám, odevzdán v snění odpolu svým trudným myšlenkám; chtěl potomstvu cos zůstavit, by v mysli jeho žil, až v zemi najde tichý byt – a v písni zatoužil: 174 II. II.
 „K zemi chýlím hlavu svoji jak dub starý v lese, což as po skonaném boji o mně zvěst roznese? Nemám synů, jsem tu sám a sám: což po sobě vlasti zanechám? Bitev ryky dozněly mi, ramen zvadla síla, mezi druhy mladickými není pro mne díla. Nemám synů, jsem tu sám a sám: což po sobě vlasti zanechám? Jediné mé potěšení.potěšení, pěnivá ty číše, v toku tvého bujném vření věčný obdiv dýše; ty mně poraď – jsem tu sám a sám: což po sobě vlasti zanechám? Brzy složím kosti v hrobě, žití mněť na krátku: pověz, druhu, co po sobě zřídím na památku... či až odpočinu v zemi, kámen mi jen zbude němý?“ 175 III. III.
 Usnul. Z číše vystupují rychloletí skřítkové, kol Pijana poskakují jak kol kmenu ptáčkové; poslední z nich, jinoch krásný, na klín starci usedá, a zrak plachý nebejasný, k němu vroucně pozvédá. Pijan v snění usmívá se, a jun líbaje ho v ret a se zardě v rajské kráse, čaruje mu nový svět; na to složiv v náruč měkkou hlavu starce unylou, jarobujnou nadšen vděkou zpívá píseň rozmilou: IV. IV.
 Světla den spatřil jsem v ráji, v myrtoví v okruhu děv, ptáčat kde u věčném máji k blankytu šveholí zpěv; z růží a viol mé lůže, révy kde šířily stín k radosti procitlo bůže, hrozny mi padaly v klín. 176 Žes mne, o stařečku šedý, k pomoci vyzýval dnes, zkalené rozjasním hledy, srdce ti rozvlním v ples; že jsi ctil nevěda boha, dostaneš od něho dar, k věčnosti on ti pomoha, potomstvu přinese zdar. S druhy spěj, slunce kde spává, čarovný roste tam keř, na kterém rodí se šťáva, ježto zla potírá sběř; révu tu vezmi v památku, v mateřskou zemi ji dej, mok na ní, v jesena chládku dospěvší, v poháry lej. Šťáva ta božskou má sílu, mění strast v živoucí slast, srdce vše k statnému dílu rozhřívá pro matku vlast; toužné jmě její jest víno – věčný duch sídlo v ní má: na věky buď velebíno, k činůmtě zárod v něm plá! 177 V. V.
 Probudiv se, Pijan svolal druhy, na západ se s nimi odebral a když révonosné spatřil luhy, radostí se kmet do pláče dal. Vzali keře, vzali klenot drahý, do Čech s nimi šťastně přibyli, a kde mělnický čněl pobřeh nahý, v mateřské je zemi pěstili. A když révy poprvé uzrály, a jich šťáva vřela v pohárech, otec Pijan, vínem rozháralý, v nekonečné slasti pustil dech. * * * Z tisíc hrdel budiž velebíno silorodé naše české víno, ono slabou k činům pění krev, jemu ke cti světem hlahol zpěv: České víno Čecha obraz pravý, duch jarosti věčné dřímá v něm: kdo jsi muž, věnuj světlo hlavy, sílu ramen za oteckou zem! 178
Básně v knize Básně:
  1. Věnování.
  2. Píseň v písni.
  3. Z jarního výsluní.
  4. Immortelly.
  5. Gondoliery.
  6. Při měsíčku.
  7. Shledání.
  8. Jarní popěv.
  9. Na tom dost!
  10. Rozžehnání.
  11. Přiletěla pěnice.
  12. Dumka.
  13. Pěvcův odkaz.
  14. Pozdravení pěvcovo.
  15. Šumí Labe.
  16. Ráno na Řípu.
  17. Společenská.
  18. Zvony domácí.
  19. Novoroční noc.
  20. Hoch vlastenec.
  21. Starý kozák.
  22. Láska panny.
  23. Matčino požehnání.
  24. Májová vzpomínka.
  25. V loubí.
  26. Při řece.
  27. Na mezi.
  28. Májový větříček.
  29. Fialka.
  30. Nezabudky.
  31. Prvosenka.
  32. Vyschlá studánka.
  33. Podzimní píseň.
  34. Víla a matka.
  35. Víla a jinoch.
  36. Večer u jezera.
  37. Zpěv vil nad vodami.
  38. Večer na moři.
  39. Hvězda.
  40. Modlitba pod hvězdami.
  41. V noci podzimní.
  42. Poslední prosba.
  43. Velezpěv.
  44. K národu.
  45. Noční duma.
  46. Slavnostní sbor.
  47. Píseň svobody.
  48. Matičce vlasti.
  49. Na děťátko při rakvi.
  50. Popěvek I.
  51. Večerní modlitba mnichova.
  52. Pochod Táborův.
  53. Večer v lese.
  54. Stará věst.
  55. Za šera večerního.
  56. Všední tragédie.
  57. Poslední návštěva.
  58. Poslední immortella.
  59. Bouře táhne nad Doubravou.
  60. Poštovský.
  61. Gloria mundi.
  62. Sesuly se ideály.
  63. Myšlenky večerní.
  64. Počasí.
  65. Dobrou noc!
  66. Cesta.
  67. Povzdechy.
  68. Podobenství.
  69. Jistým kritikům.
  70. Život.
  71. Mračno.
  72. Popěvek II. a III.
  73. Pod sosnou.
  74. Otázky.
  75. Předhovor.
  76. Jízda k milé.
  77. Modlitbička.
  78. Komár.
  79. Pták čermák.
  80. Pochybnosti.
  81. Holoubek.
  82. Výpověď z lásky.
  83. Svadla krása, svadla láska.
  84. Nešťastná láska.
  85. Lipový lístek.
  86. Odpočinutí na mezi.
  87. Dívka a slunce.
  88. Život v poli.
  89. Všecko má své dobré časy.
  90. Popěvky.
  91. Dušičky.
  92. Anička bledá.
  93. Nebeklíč.
  94. Pokuta za zrušený slib.
  95. Návštěva z hrobu.
  96. Javor.
  97. Mandát Luciperův.
  98. Zlatý ženich.
  99. Sen při pluhu.
  100. Mudrlant.
  101. Vězeň.
  102. Epilog.
  103. Vyznání.
  104. Pohřeb na Kaňku.
  105. Pijanovo dědictví.
  106. Básník král.
  107. Jeptiška.
  108. Švanda dudák.
  109. Přípitek.
  110. báseň bez názvu
  111. báseň bez názvu