APOSTROFA
(L. P.)
Podzimní větry přišly, podzimí větry dují.
Málomluvný společníku, tak vás pamatuji.
Pokuřujete. Nemluvíte tuze.
Okolo šumí hovor, hlučí schůze.
Došumí hovor, uklízí se, mete.
Sedíte klidně. Pokuřujete.
Ne z apatie, zkoumati-li chceme,
jsou ústa němá. Oči nejsou němé.
Podzimní větry přišly, podzimní větry dují.
Málomluvný společníku, tak vás pamatuji.
Jste mrtev... vy, jenž kouřil němě, hleděl.
Vím to... A rád bych jedno k tomu věděl:
poslední pohled z očí vašich živých,
poslední slovo z úst těch mlčelivých,
poslední myšlenku. Zhas doutník. Čas je spáti.
Poslední myšlenku. Než tu bych mohl znáti.
135