Postscriptum.

Antonín Šnajdauf

Postscriptum.
Já zemřel bych tak rád, tak rád, ač ještě mlád! O kéž by jednou na lůžku nehřála náhle podušku skráň vychladlá a studená a ráno aby přátelé mráz našli siném na čele a víčka navždy semčená: ač ještě mlád, já zemřel bych tak rád, tak rád!! [40]