Sestřičky.

Karel Sudimír Šnajdr

Sestřičky. 12. března 1821.
Bětuška je jak beránek Mírná, způsobná, tichá; V koutku sedíc pilně přede, Jemňounce při tom dychá. Hochů zdaleka se bojí, Žádného sy nevšimne, V samotě je nejraději, V nocy jako y ve dne. 17 Baruška pořád jen zpívá, Slavíček jak ve houšti, Skáče jako švihlé srnky, Když je jaro rozpouští. Na jinochy y na starce Bez upejpky se směje, Lítá po domě jak zefyr, Jenž skrz volšinu věje. Která se ti lépe líbí, Kterou sy chceš namlouvat? – Barušku, a ne Bětušku, BuduBudu, věru! milovat. Neboť u Bětušky vidím Rouškou zahalený bič – – „Tichá voda břehy mele, Prudká běží vrchem pryč.“ 18