Školye.

Karel Sudimír Šnajdr

Školye. 19. září 1821.
Léta běží, řeky tekou, Nechme běžet, nechme tect! Musýš předce, chtěj neb nechtěj, Křehké kosti světem vlect! Musýš den ode dne zvolna K svému hrobu klopýtat, Až tě někdy kmotr hrobník Do něj ráčí zahrabat. 95 Bylo tak od jakživosti, Bude tak též y po nás; Všecko, co na světě žiježije, Skřoupe ostrým zubem čas. Mladík rok po roku stárne, Panně vadne věneček, Kdo byl před třidcýti jinoch, Jest teď skoro dědeček! A mělbych se proto rmoutit, Co nemohu zamezyt? Chraň mne Bože! nechme běžetběžet, Co se nedá zarazyt. Požívejme, co nám dobrý Bůh na světě udělí, Věncujme sy čelo kvítím, Píme, buďme veselí! 96