Starost.

Karel Sudimír Šnajdr

Starost. 27. Září 1820.
Černá starost krev upíjí, Starost krutá srdce žere, Spaní krade, chut ubírá, Mírný pokoj z prsou dere. Čelo, tvář, jak rádlem, brázdí, Jasnost oka smutně kalí, A jak lavína s hor sněžných Tak se na tě hrotně valí. 109 A ty předce tiše snášíš, Ramena svá jí podkládáš! Její rubáš jedem nadchlý Žalostně na se oblíkáš? Ani děvče, ani skleňce, Ani zpěv tě juž nekřísý, A tvá schliplá hlava pořád Hloub a hloub na prsa visý? – – Toběť, věru, líku není! Žehnej se tedy s tím světem, S jeho jarní blažeností, S jeho máje vonným květem. Neboť koho zpěv, ni víno, Ani děvče juž nekřísý, Ten – ať jen se v rakev složí! – Bez podpory klesnout musý! 110
Básně v knize Okus v básnění českém 2:
  1. Na hrobě Jozefa Dobrovského.
  2. Viktoryi Š–.
  3. Dobrou noc!
  4. Na Helenku.
  5. Na její oči.
  6. Zmrzlík.
  7. Hvězdy.
  8. Na * *
  9. Kolovrátek.
  10. Andulka.
  11. Vikev na kopečku.
  12. Babičky.
  13. Straka.
  14. Navštivení.
  15. Juk!
  16. Konejšení.
  17. Bělička.
  18. Vojáček.
  19. Píseň sekáčů.
  20. Píseň ženců.
  21. Bětolinka.
  22. Košíček.
  23. Píseň večerní pod oknem děvčete.
  24. Děvče a Poupě.
  25. Chytrá Běla.
  26. Lenka k lásce.
  27. Na Filipinku.
  28. Nechoďte ven!
  29. Otázka a odpověd.
  30. Outok, bránění, pokoj.
  31. Upokojení.
  32. Opuštěná.
  33. Na Mamoníka, jenž sy bábu za manželku vzal.
  34. Připomenutí.
  35. Rozbořená tvrz.
  36. Dívka bdícý.
  37. Žofyi Jandové, po přečtení předstojícý básně.
  38. Pozdní žel.
  39. Starost.
  40. Na povětří.
  41. Školie.
  42. Jan za chrta dán.
  43. Děvče u potoka.
  44. Pánu J. Th. H–vi při odeslání první zbírky mých básní českých.
  45. Žalozpěv odkvetlé paní Maryánky, bývalé veleznámé šenkýřky u zamrzlé okenice v městě Kocourkově.
  46. Žalozpěv zarmoucených lovců panství Smidárského a Dymokurského v přenešťastném jaře roku 1823.
  47. Co jsem spatřil, nepovím!
  48. Míchanice.