Děvče u potoka.

Karel Sudimír Šnajdr

Děvče u potoka. 13. Října 1820.
S srdcem zarmouceným sedím Tu u potoka, Hledíc, kterak jeho malá Vlna utíká. Pořád dále, dál a dále Pryč uplynuje, Až se v javorovém houští Oku ztracuje! 135 Obraze mého neštěstí, Pozdraven budiž! Ty, ach, raněného srdce Bolesti budíš; Neb jak stříbrná tvá vlna Pryč uplynuje, Tak můj nevěrný ode mne Se odlučuje! Pořád dále, dál a dále Se odtahuje, A již na věky se mému Oku ztracuje. S Pánem Bohem! vždyť na světě Všecko pomine, A můj zármutek jak vlna Zvolna uplyne! 136