Hvězda naděje.

Ervín Špindler

Hvězda naděje.
Již červánku nezírám zář, ta noc tak dlouhá, bezsenná, bez konce zdá se její pouť a v ňadrech duše šílená. Hle, na obzoru z mrákoty zlatá se hvězda zjevila, o drahá hvězdo naděje, tys jitřenko mě spasila. A výš a výše nad obzor, až nade mnou se zastkvěje, nech shaslo slunce, shasla zář, mně svítí hvězda naděje. 40