III. Do Sibiře.

Ervín Špindler

III.
Do Sibiře.

Bloudím lesem, širým lesem, v srdci bolů jed se pění; bloudím polem, širým polem, ale nikde klidu není. Všude bída, všude nouze z kalných zraků děsně patří; všude hroby, všude krev jen, krev mých otců, krev mých bratří. A v té chvíli svatých hněvů klesnu zemdlen na kolena: Kdy ó Pane, bude bída tvého lidu dovršena!... 84 Ticho! – Z dálných kraje končin řinkot zvonků v sluch se vráží, věčným sněhem, nekonečným jede mladík s děsnou stráží. Jedou kolem... okov řinčí... Aj, toť nepodobno k víře! Jsi ty vrah? – Kam tě to vezou? Do Sibíře!... Do Sibíře!... 85