V. Misie.

Ervín Špindler

V.
Misie.

Jako v létě! Ale místo květů krev na sněhu stkví se v slunce záři: Jedna věsť se nese světem v letu, že do Polska vtrhlo vojsko caří! Jako v létě! Ale místo klasů bodáky se svítí, ruské helmy: Po otčině zas, po dávném času hospodaří krvelačné šelmy. Jako v létě! Ale mlha šedá, jenž se plíží po pažitě z mechu, pára to, která se z mrtvol zvedá, pára z krve bohatýrských Lechů. Po dědinách vojsko hospodaří, vojsko ruské v službě hosudara; jazyk z úst a polský původ z tváří vyhladit jde služebnictvo cara. 88 Jdou tě dobíť Polsko rozsápaná! Jako tenkráte, když Tataříné vpadli litě jménem Kublaj-Chána, tak i teď – jen jméno mají jiné. Tehdáž Čech svět ze jha osvobodil, Jaroslav porazil hordy divé: Nyní jinak! Ten, jenž světy vodil, sotva sám že pod hvězdami žive. Sama stojíš na bojišti světa, Polsko svatá, sama, bez pomoci; do tvých chrámů bratr ohně metá, do tvých srdcí chladnou ocel brocí. Nuže vzhůru! Povstaň opět k seči! Orlice nech zas se v krev obléká! Kleče žehnám Polsko Tvému meči – ale duše příštích dnův se leká. 89