NA PODZIM.

Jindřich Štemberka

NA PODZIM.
Tak to bývá! Přijde vichr od severu, strhá ratolesti, květy, lupeny, ptáci zmizí, obzor tone v mlžném šeru... S bohem, ptáci, kvítí, v stínu prameny! Tak to bývá! – Přijde doba mrazu, chladna, srdce mlčí, hynou mladé haluze, nebe plno mračných chmur a hvězda žádná! – S bohem, lásko, snové, touhy, illuse! Tak to bývá: Krajina vše tmavá, pustá, chladný vítr šlehá mrazně do líce... Teskno venku postát’! Tma a chladno vzůstávzrůstá! Pojďte, pojďte do útulné světnice! Tak to bude! Až nás život jednou zklame, v duši zaburácí vichru chladný sten, ptáče – láska prchne, pak se uschováme rádi do světničky z prostých šesti stěn!... 52