Děťátko i kočička.

Václav Svatopluk Štulc

Děťátko i kočička.
D. Kočičko, nesmíš tak mne škrábati A tím pazourkem ostrým sekati, Nožičku hladkou radši dej mi sem. K. Tu jestjest, panenko, na ji, tu si vem. Než dej si dobrý pozor, co ti řeknu, Nesmíš mě bíti, sice zas tě seknu. I hrálo si s ní dítko hodný čas, A když kočičku někdy kleplo zas, Jak ránu a bolest kočička cítila, Hnedky to pazourkem holčičce vrátila, Až se i ručinka jí krví zbarvila. Obě však nic z toho sobě nedělaly, A spolu jak jindy za dobré bývaly. [39]