Krocan a krůťata.

Václav Svatopluk Štulc

Krocan a krůťata.
„Slyšte, děti, co vám otec praví: Vy musíte hezké míti mravy, Nesluší vám křik a hudrování, Ale tvář veselá a smích na ní. Nechte lerma, křiku, pravím vám, Sic se na vás hnedky rozhněvám.“ V tom tu na dvůr přišel náhodou Kýsi hoch s čepicí červenou, Tu se krocan hrozně rozhněval, Dupal, křičel a zle hudroval. Než hoch se mu vysmál: „Odkud pane, náš krocane, Taková zlost ve vás hned se vzala, Co pak vám ta čepka udělala?“ [49]