Kuřátko.

Václav Svatopluk Štulc

Kuřátko.
Kuře, kuřátko, o ty lehké dítě, Kam to utíkáš čerstvě tak a hbytě! Pořád se sháníš po koutech za ploty, A mně jen děláš strachy a trampoty, I jak mě nevidíš dost malou chviličku, NebožeNebože, hned se dáš do pláče, do křiku. Do sadu zaběhlo nešťastné kuřátko, V tom kvočna zaslechla křičet ubožátko, I sem tam běhala a kuře hledalahledala, Až ho přec zděšené, zlekané dostala. I jak ji zočilo, pod křídla skočilo, Víc se to nestane, sobě pomyslilo. [107]