Svátek.

Václav Svatopluk Štulc

Svátek.
Božíčku můj! hle tu mi dali Dnes všichni něco vázaného; Než já vím, ač jsem ještě malý, Že též Ty jak synáčka Svého Víc než ti druzí všickni rád mne máš, A že rád hezkého mi něco dáš. O Bože! smím-li říci Tobě, Dnes co chci od Tebe si přáti? Dnes i v každičké jiné době Milost Svou jen rač mi dáti. Bych byl Tvé dítě, jako andělé, Pobožné, tiché, dobré, veselé. Maminku i tatínka mého Zachovej ve zdraví, v blahosti, A dej jim vše, co jest milého, Ochraň je ode vší žalosti; Mně pak vždy veď, by po život celý Nikdá ze mně zármutku neměli. [124]