Kvas.

Václav Svatopluk Štulc

Kvas. [Mat. XIII. 33.]
Církev moje toho času Podobá se hrstce kvasu, Jižto žena holou dlaní vzala, Do tří měřic mouky zadělala, By ta mouka prokysala. A ta hrstka kvasu malá Svými časy Všecku mouku v díži zkvasí. Nejinak má Církev jesti kvasem, Jejž já právě v lidstvo celé vložil, Aby každý člověk svojím časem Pravdou, milostí a láskou ožil. Láska, milosť ta i pravda moje, V Církvi všemu lidstvu zůstavená, 116 Přečká všecky s bludem a neřestmi boje, A pronikne všecka ve plemena. Po té za potomních věkův i svět shlédne: Jak jsou všickni lidé děti matky jedné. 117