V KOUT PUSTÝ...

Karel Babánek

V KOUT PUSTÝ...
V kout pustý zahrady, tu, příkře stoupá z aleje kaštanů omšelých stupňů pár, zvětralý kámen stářím rozpadá se a tráva vyrůstá z černavých jeho spár. Sem ze zahrady vane chladno vody a vůně bílých střemch, zde z jara voní bez. Vchod opuštěný zelení už zarost, na zdobné mřížoví se s lety klade rez. Nic mrtvé ticho vchodu neporuší, k aleji kaštanů nehledí toužný zrak; omšelých stupňů pár – tu v odmlčení se v keřů listoví na sněti houpá pták. 53