KDY VRATÍ SE...

Karel Babánek

KDY VRATÍ SE...
Dům prázdný, jak by čekal ještě – na střeše netřesk teď a mech. Podzimní bijí v okna deště, je pusto, prázdno v jeho zdech. Vanutí větru křídla svoje otírá o šeď jeho zdí – Kdy vrátí se? šuměním teskným před oknem třešně stará dí. Ó, dome v smutku pohřížený, byls’ někomu kdys’ domovem? Jen netopýr, samotář noci teď hnízdí tvojím pod krovem. Proč nikdo cestou nejde z polí? Pro koho rozkvet tichý sad? Kdy vrátí se, jenž byl tvým pánem? – Já nevím, mrtev, mrtev snad! 1915.
82