A JINÝ NAHRADÍ TĚ.

A JINÝ NAHRADÍ TĚ.
A jiný nahradí tě, tam, kde jsi v žití stál – nad bojištěm zas skřivan svou píseň pěje dál. Na půdě udupané jak dříve s létem zas dozraje v žáru slunce a zavlní se klas. Než bolest, umírání, silnější láska je, milenci ruku v ruce zabloudí do kraje. Radosti trochu, žalu, v uzlíčku životem zas člověk poutník nese, a s bohem dá zas všem. Po jaru přijde léto, po noci nový den, a krátký život lidský jak prchavý je sen. Zarostou hroby travou, jde oráč za pluhem, 101 a v době zrání těžce zas oddychuje zem. A přejdou roky, zajdou, a ticho po boji, čas, utěšivý lékař jde, rámy zahojí. 1915.
102