Vzpomínka

František Gellner

Vzpomínka
Táhlo už k ránu. U stolů ospalí sklepníci snili. My ještě vesele pospolu bílé víno jsme pili. Víno vzbouzelo ohněm svým smyslnost naší krve. Druhům jsem vyprávěl opilým o svojí lásce prvé. Doma, v hnízdě, kde přišel jsem v svět, švadlena ráda mě měla. Mně bylo tehdy šestnáct let, jí třicet nebylo zcela. U kříže v polích jsem scházel se s ní. Cesta byla tam pustá. Líbal jsem s prudkostí nervósní její červená ústa. V šeru jsme k lesu šli. Něžní a mdlí láskou svou byli jsme sami. – Vojáci taky tam chodili se svými milenkami. – 32