Epilog

František Gellner

Epilog
Ne, tohle není život, o němž pěly naděje v představ žhavé orgii. Čekal jsem vášně, jež by sopkou vřely, a vysílení, která zabíjí. Mdlobu a hnus mně láska vstřikla do žil, lítosť, jíž marně ironisuju. Svatebních nocí, jež jsem kdysi prožil v svých předrážděných snech, teď lituju. Se srdcí závoj nekles’ pod mou rukou, jen sarkasmy se v slovech zablýskly. Duše jak psi, jež pro zábavu tlukou, před cynismem se do tmy přitiskly. Na místo vzdoru ohněm planoucího a zvonů v bázni hřmících na poplach, viděl jsem skleslosť davu stupidního žvýkajícího novinářský tlach. Z divadel dvorních nuda vyhnala mne, z promenád žebrající mrzáci. Z chansonett laxních bída řvala na mne a z grimass duše, která krvácí. 43 Doufal jsem v lásku, jež by sopkou vřela a v něžnou přízeň duší citlivých, čekal jsem vzpurná vzdorovitá čela, a bujných retů rozpustilý smích. – – Naděje lhavé duši otrávily a zoufalství se vrhlo na sousto. Jsem z těch, kterým svět podlamuje síly a již se zříci ho přec nejsou s to. Mé srdce divě životu se rouhá, mé srdce divě život miluje. Přes mrtvoly snů bolestná má touha za novou fikcí v běh mne bičuje. [44] OBSAH
Přetékající pohár5 Píseň dobrodruhova6 Přátelství duší7 Puberta8 Pozdrav rodnému kraji9 Kázání Spartakova I.10 II.12 III.13 Reflexe14 Na divou montaň zřel jsem se zápalem15 Vzduchoplavec17 Neděle18 Bezcestí20 Po nás ať přijde potopa!21 To je teď celá moudrost moje22 Na sopha zeleném23 Jako ty polní rostliny24 Noc byla touhou přesycená25 Demaskovaná láska26 Perspektiva27 Záchvat nervosní28 [45] Pro klid své duše29 Píseň30 Smuteční31 Vzpomínka32 Rusá láska33 Chiméra34 A přece zdráhám se35 Miluju severní nebe36 Sentimentální žádosti37 ZtísněnostZtísněnosť38 Blasphemie39 Elegie40 Na dálném jihu snad41 Náhle se zachvěje má duše42 Epilog43
[46] KNIHOVNA NOVÉHO KULTU SVAZEK II.
REDAKTOR, VYDAVATEL A MAJITEL ST. K. NEUMANN. DĚLNICKÁ KNIHTISKÁRNA V PRAZE.
E: mk; 2005 [47]