MŮJ HRAD

František Gellner

MŮJ HRAD
Nad srázy ve tmách jsem šlapával chodník a ještě dnes možná dovedu ledaco z toho, co kdysi jsem podnik’ pro kouzlo ženského pohledu. Vznětlivý snadno a při všech svých vadách osobních zájmů svých nemaje s dobrými druhy v bojovných řadách zvěst svobody křičel jsem do kraje. Zdraví i rozum, co byly mi platny? Chodil jsem s nimi dům od domu, počtář špatný, syn marnotratný... Své srdce však nedal jsem nikomu. Když bázeň zkroušeně pravdy se zříká, a z pustých polí stesk vane a chlad, když hloupost špinavou pěnou svou stříká, mám vždy svůj útulek, pevný svůj hrad. 9
Básně v knize Nové verše:
  1. MŮJ HRAD
  2. JARNÍ PÍSEŇ
  3. U LABE
  4. MRAVOUČNÁ POVÍDKA O HODNÉM A ZLÉM HOCHU
  5. V PAŘÍŽI
  6. LOKÁLKA
  7. ŠTĚDROVEČERNÍ
  8. JOHN SAMBO
  9. NA HRADBÁCH
  10. ELEGIE
  11. ŠVADLENKA
  12. PSANÍ
  13. PÍSEŇ JARNÍHO DNE
  14. PO LETECH
  15. POKOJ S NÁBYTKEM
  16. PROCHÁZKA
  17. OSOBNÍ
  18. KRAJINA
  19. JARNÍ SLAVNOST
  20. V ATELIERU
  21. DOBRÁK
  22. VĚČNÝ PLAMEN
  23. NÁLADA TICHÝCH VEČERŮ
  24. TOUHA
  25. U VÍNA
  26. PŘÁNÍ
  27. DOBRODRUH
  28. POHÁR K ZEMI PADÁ
  29. ROZHOVOR
  30. BALLADA
  31. LOUTKY
  32. POSLEDNÍ VĚCI
  33. NEPŘÍTEL
  34. BABIČKA MÁLKOVÁ
  35. K ALŠOVĚ ŠEDESÁTCE
  36. VAVŘINEC
  37. SPLETITOST VĚCÍ