POKOJ S NÁBYTKEM

František Gellner

POKOJ S NÁBYTKEM
Šli světem v mladém horování zprvu – a pak již bez zájmu. U starých vdov a mladých paní své žití tráví v podnájmu. Na stěně z oprýskaných rámů lhostejné hledí obrazy. Na skříni plno knih a krámů, jak je tam ruka nahází. Zvědavě po pokoji dívá se řada zaprášených bot z pod Iože, k lásky hrám jež zpívá svůj rozladěný doprovod. Vzdychati pohovka si zvykla. A okno špatně zavírá. Na chabých nohách stůl se viklá, když ruka hlavu podpírá. A duše pod okolí vlivem ztrácejíc radost z požitku usíná v stesku zádumčivém chátrajícího nábytku. 35