ČESKÝ SNĚM
Česká země zbavila se
nyní svého vdovství.
Sněm se sešel v tomuto čase
českého království.
Ach, člověk se nenaděje
do pyšného jména,
jaká pod ním často zeje
bída zatracená.
Jen se sešel a již v tváři
vtisknut má znak smrti,
setřást se mu nepodaří
spáry, jež ho škrtí.
Neboť ty, co otěžemi
mocnářství dnes vládnou,
nenachytáš v české zemi
na zákonnost žádnou.
Pracuje již zasedání
slavné v tváře potu.
Jak nucené vyrovnání
poznáš od bankrotu?
341
Thun vše řídí. A zná tahy,
Nedbá na obtíže.
Jako hrabě byl nám drahý,
co teď, když je kníže?
Po Čechách teď poletují
o svornosti hesla,
kandidáti okukují
ministerská křesla.
Ve Vídni radš’ do většiny
nežli do obstrukce
šli by, neb jim laskominy
dělá rekonstrukce.
Ve znamení příštipkářství
by zas odhodlaně
povolili pro mocnářství
vojáky a daně.
Leckdo má sic v lásce Rusko,
šilhá po Francii.
V praksi podporují Prusko.
Kam pak s theorií!
Totéž Prusko, jehož hlava
tenkrát za reskriptu
pomáhala česká práva
uložiti v kryptu.
1911
342