MILÁ SEDMI LOUPEŽNÍKŮ

Rudolf Medek

MILÁ SEDMI LOUPEŽNÍKŮ
Jsem česká země – vím, co to je! Má sláva se jednou nebes dotkne. Kdy dojdu však míru a pokoje? Až sedmibolestný meč se protkne mým srdcem? A komu slova díků vzdám za to, že jsem milovala (pošetilá já dcerka malá!) víc celý svět než trnku na Blaníku! Já, milá tolika loupežníků! Ach, trnka je trnka – a svět je svět. A za světem je vesmír – ještě. Je mléčná dráha – je šípkový květ. Jsou habešské a jsou české deště. A hle, ten chudý květ na Blaníku rozkvétá právě – a skřivan zpívá života píseň – a naschvál zpívá! protože nad horami všemi, nad celou vroucí českou zemí slunce zpívá.. A země božích bojovníků že by se dala loupežníku? 51