IV V měst hukot vířivý, v němž svět můj zapředen

Rudolf Medek

IV
V měst hukot vířivý, v němž svět můj zapředen V měst hukot vířivý, v němž svět můj zapředen
 je v týdnu pracovním, já nechci tebe vést, já nechci ve stín zdí a v lidský klam a lest tvůj úsměv zapřísti. Nás čeká jiný den. Den – boží neděle – kdy vzduch je opojen včel písní, květů hrou, kdy ptačí slavná zvěst zní štěstím nad zemí, jež musila dnes zkvést planými růžemi – vše tobě k vůli jen. Nás vítá doubrava i stráně pohostinné, a jako zpívá vše, i tvoje srdce zpívá. Vše naše je, i keř, pláň žitná, lesy stinné, 37 jas horký poledne, žeh večera, jenž hyne v červeni krvavé, však naše noc je živa i srdce tajemství, jež s tajemstvím hvězd splyne.
Básně v knize Živý kruh:
  1. PROLOG
  2. SBOHEM!
  3. TAJGA
  4. VLADIVOSTOK
  5. BONE VENTE!
  6. VELKÝ OKAMŽIK
  7. EVROPA
  8. OTÁZKA A ODPOVĚĎ
  9. NÁVRAT
  10. KRAJ
  11. MORAVA
  12. I Jak duši uvolním a něhu rozestru
  13. II Klekání – truchlý čas! Jde po nivách mdlý stín,
  14. III Toť večer, jehož jsme tak čekali!
  15. IV V měst hukot vířivý, v němž svět můj zapředen
  16. V Noc celou probděla jste, srdce štkající
  17. PÍSEŇ POUTNÍKOVA
  18. ROMANCE
  19. PÍSEŇ
  20. 20. II. 1922
  21. MY DVA
  22. JINÁ HVĚZDA
  23. I Ty větře nezpívej v zamlklém listoví,
  24. II Venuše, hvězdo má, kam že jsi odešla?
  25. ELEGIE
  26. USMÍŘENÉ MĚSTO
  27. ZÁŘÍ
  28. UKOLÉBAVKA
  29. SESTINA-EPILOG