OSUD.

Josef Kubelka

OSUD.
Tká Osud v žití svoji přízi tak tajemně jak čaroděj, co léta prchnou, mládí mizí a zbude spleen a beznaděj. Jsou chvíle, kdy se bázní chvějem před losem svým. – Nám známo všem, že chce být moudrým čarodějem a jest jen hloupým kejklířem. 67