L’AMOROSA

Otokar Fischer

L’AMOROSA
Proč nejsem děcko čarovného háje, proč není má ta krásná zahrada, kde nad záhony hudba vůní hraje, v les cypřišů když slunce zapadá? Chci květem oranžů si vystlat lože a kytaru ti v noční zanést člun, či vodou být, s níž zasnoubí se dóže, když první hvězdy padnou do lagun. Co nechci vše... A lásky sen se ztrácí, v stín zapomnění klesá zahrada. Tys nepřišel. Náš červen vykrvácí, a já jsem květ, jenž horkem uvadá. 28