Jedna noc

Otokar Fischer

Jedna noc
Jen spát a neposlouchat. K míru se přihotovím. A přece jsem zaslech to šplouchat pod člunem Charonovým. Převez mě, převozníku, kde rána nešílí, nes plnou náruč mých díků za dny, jež těšily, i stopy těch, které ťaly, i těch, které pálí jak dnes. Jsem docela tich. Jsem tak malý – – A člun – člun nepřevez. Těžká hlava mi klesla k břehu, kde tvrdě se dní. Ale údery nočního vesla i za dne teď z dálky mi zní. 41