NEVĚRNÝ

Otokar Fischer

NEVĚRNÝ
Ano, jsem sobec. Nebudu lhát. Neměl jsem práva, neměl jsem hrát se srdcem, s hořícím květem. Říkají, že jsem námořní hoch; divoch a zloboh a neznaboh – Zabraňte hráti si dětem! Šeptaly se mnou laskavě. Vadly mi v lesích a v přístavě. Plané i planoucí růže! Kudy mne cesta rudých stop, kudy mne vodí, zeje hrob – Chlapec však nevyspěl v muže. Přijede, pozdraví, potrápí, horkou svou hlavu potápí v chladivou vlnu klína. Pohrá si, orve, pohodí, vydechne, odjíždí na lodi, ujíždí, nevzpomíná. 31 Nedozrá, nezmoudří, nestárne. Srdce-li má, srdce nezmarné obětmi nedá se zlákat. Necítí s lidmi lidských ran, trpí jen, úděl že není mu dán trpět a čekat a plakat. Mnoho již květů má ruka zlá bez citu, bázně urvala, slzí však neumí stírat. Ano, jsem sobec. Však přijde den, zaniknu na vlnách, neželen, bez lásky, bez bolu, pirát. 32
Básně v knize Hořící keř:
  1. ZEMI
  2. PÍSEŇ
  3. STROM ŽIVOTA
  4. VZPOMÍNKA
  5. NA UVÍTANOU
  6. V MĚSÍČNÍ ZÁŘI
  7. AVE, ANIMA
  8. MASKA MRTVÉ MLUVÍ
  9. SETKÁNÍ
  10. VlGILIE
  11. LEGENDA
  12. 1916
  13. MERLIN
  14. KOUZELNÍK
  15. PŘÁNÍ
  16. V BLUDNÉM KRUHU
  17. NEVĚRNÝ
  18. NEVĚRNÁ
  19. TROUVEROVA PÍSEŇ
  20. PYGMALION
  21. PROROK
  22. V RODNÉM KRAJI
  23. STROM
  24. ŠVANDA DUDÁK
  25. S BOHEM
  26. REKVIEM
  27. Opojení
  28. Prosba
  29. Hlas
  30. ÚTĚCHA
  31. CHVÍLE
  32. VÍRA
  33. MOTÝL
  34. UKOLÉBAVKA
  35. JARNÍ VÝKŘIK
  36. LÉK
  37. PÍSEŇ
  38. SAD
  39. CESTOU