ZAJATEC SKLENĚNÉ HORY.

Viktor Dyk

ZAJATEC SKLENĚNÉ HORY.
Častokrát upřel svůj pohled blouznivý, toužící, chorý (jak dlouhé míjely chvíle!) na vrchol skleněné hory. Paní té skleněné hory vábila k sobě jak osud. Paní té skleněné hory s vrcholu vábí tam dosud. Kteréhos jarního rána touhu svou nemohl zmoci. Snad byla malátná hlava od snů té předešlé noci. Pobídl bujného oře, ten klusal statečně na sklo. Ale sklo skleněné hory pod jeho kopyty prasklo. Nad nimi havrani krouží, pod nimi sedláček oře, 82 uprostřed nebe a země civí tam v skleněné hoře. Krev jejich a slunce západ společně barví ty střepy. Nic není dokola slyšet, jen srdce prudkého tepy. Paní té skleněné hory se shora bez citu dívá. Černá a bohatá kadeř přes bílá ramena splývá. Havrani důvěrně sedli až na hrot lesklého meče. Zvědavě, s důvěrou hledí, kterak krev pomalu teče... 83
Básně v knize Noci chiméry:
  1. NOC CHIMÉRY.
  2. ZA NÁMI...
  3. DOBRODRUŽNÉ DÍTĚ MLUVÍ.
  4. OSPALÉ DÍTĚ.
  5. LEDOVÁ PANNA.
  6. HOCH, KTERÝ STŮNĚ.
  7. HOCH, KTERÝ SI HRAJE.
  8. PÍSEŇ ZBLOUDILÉHO DĚVČETE.
  9. VLAK.
  10. DĚTSKÉ NOKTURNO.
  11. HOCH, KTERÝ NENÍ NIKDE DOMA.
  12. GALANTNÍ PÍSEŇ Z TRAGÉDIE.
  13. PÍSEŇ ŽENY Z „KOUZELNÍKA“.
  14. PÍSEŇ POSLOVA.
  15. I. NEPORAŽENÝ.
  16. II. PORAŽENÝ.
  17. DRAMATICKÝ MONOLOG.
  18. báseň bez názvu
  19. SLOKY O RUINĚ.
  20. BALLADA.
  21. ZAJATEC SKLENĚNÉ HORY.
  22. SCÉNA Z NOVÉ HELOÏSY.
  23. JARNÍ BALLADA.
  24. TŘI POKOJE.
  25. BÁZLIVÁ.
  26. MILENKY BÁSNÍKŮ.